Rok 2010 nebyl pro náš azyl nijak laskavý. První lednové dny jsme přijali psa Sáru. I když se po odvysílání pořadu Chcete mě? umístilo několik kočiček, v brzké době byl počet doplněn a tak se celý rok pohybuje počet čumáčků mezi 60-70. Mimo psů, králíčků a morčat byla přijata suchozemská želva ve velmi zbědovaném stavu.

I když nejsme psí útulek, přesto se nevyhneme pomoci těmto zvířatům a tak byl přijat do depozita naší tzv. LDN pejsek kříženec jezevčíka. V brzké době byl nalezen pejsek Valentýn, dále pak Bohoušek a jako poslední pejsek Bobík, který stejně jako jezevčík našel trvalý domov v naší LDN (depozitum pro kočky pozitivní na FIP).

Vysoký počet kočiček, které zemřely nebo musely být uspány, je moc smutný. K jeho počtu přispěl vysoký počet koťat z Litoměřic, která zemřela na calicivirozu, na jaterní problém, ale také na FeLV.

Počet umístěných kočiček je naopak velmi nízký. V poslední době vzniklo mnoho nových sdružení, azylů a soukromých nálezců. Konkurence je vysoká, kočiček hodně a lidé většinou vybírají podle krásy a ne podle povahy kočičky. Jsem moc ráda, že nastupuje mladší generace a že bude nadále postaráno o opuštěná zvířata. Já se budu snažit pomáhat zvířatům tak, jak to dělám dlouhou řadu let, ale musím omezit počet na únosnou výši. Každý rok u nás zůstávají kočičky, které buď nikdo nechtěl, nebo jsou neumístitelné z určitého důvodu. A protože máme takových koček v současné době víc jak 30, musíme mít velmi rozumní a rozvážní, abychom se nedostali do situace, kdy nebudeme mít finanční částku na očkování, krmení, léčení stávajících koček, nebo kdy příjem další nové kočky nebude možný.

V roce 2010 jsme se rozloučili se třemi neumístitelnými - kočičkou Mášou, Rozárkou a Džejárkem. Tyto kočičky byly v azylu několik let a jejich život byl (troufnu si říct) u nás krásný.

V naší LDN zemřelo několik kočiček. Nemoc, se kterou žijí v tomto úžasném prostředí, si vybírá svou daň. Kočičky zde žijí v klidu bez sebemenšího stresu, který tuto nemoc zhoršuje, s dobrým krmením a s nutnou veterinární kontrolou, kterou nám paní doktorka vykonává zdarma.

Několik kočiček nám bylo vráceno a to i po několika letech. Důvody jsou různé, ať stěhování, zaměstnání, narození dítěte, nemoc, úmrtí. Byly však i odebrány pro špatné zacházení a nedostatečné krmení!

Díky sponzorským darům několika nejmenovaných firem byl dokončen mým manželem krásný venkovní výběh pro kočičí nováčky.

Náš azyl disponoval během roku s finanční částkou 268.000,- Kč Z toho na výběh bylo určeno 50.000,- Je v tom i částka vybraná na pejska Valentýnka 40.000,-

V roce 2010 bylo

• přijato - 144 kočiček, kocourků a koťat
• umístěno - 52
• zemřelo / utraceno 38

V azylu zůstavá 52 koček, v depozitu 2.

V naší LDN zůstává 10 kočiček pozitivních na FIP. Dále je tam 5 psů, 5 králíčků, 5 morčat.

V azylu je tedy celkem 11 ježků, 52 koček, 7 psů, 9 želv, 5 morčat, 4 andulky. V depozitu paní Bělohoubkové jsou nyní 2 koťata jako nováčci a 7 koček, o které nikdo neprojevil zájem, 3 králíčci a 3 morčata.

Za rok 2010 jsme nechali vykastrovat 49 koček, 20 kocourů, 3 psy.

Velké poděkování posílám všem, kteří nám dlouhé roky zůstávají věrni a pomáhají nám řešit těžkou finanční situaci, bez nich by mnoho zvířat nemělo šanci na přežití a bez nich by nemohl náš azyl fungovat v takové míře. Bohužel už naše díky několik z nich neuslyší. Já osobně děkuji všem mým děvčatům, že věnují tolik svého času, peněz a lásky zvířatům bez domova.

Zvláštní kapitolou je poděkování těm, kteří na výzvu o pomoc k léčení pejska Valentýnka nebyli hluší a svými prostředky pomohli vyléčit i další dva nalezené psí kluky.

Nerada bych na někoho zapomněla a tak prosím, přijměte všichni, komu nejsme lhostejní a kdo jste nám pomohli třeba i jen zakoupením drobností z charitativního krámku, velké poděkování