Rok 2014 byl jedenáctým rokem od vzniku našeho sdružení. Jako každý rok jsme se
potýkali s příjmem velkého počtu koček, ale hlavně koťat. Tolik let si přeji, aby lidé
dávali své kočky kastrovat, aby už konečně pochopili smysl kastrace, ale mé přání je
stále jen přání.
Přijali jsme 123 koček. Z toho 3 vysoce březí a tak se počet přijatých koček zvýšil o
15 maličkých drobečků.
Z roku 2013 nám zůstalo neumístěných 83 kočičích čumáčků, které nenašly domov
nebo je nebylo možno umístit (naše LDN a nebo neměly štěstí na lidi, kteří by jim
vytvořili patřičný domov.
Stále máme vysoký počet neumístitelných plachých koček. Tyto kočky můžete vidět
na našich stránkách v nové sekci. Hledáme pro ně alespoň virtuální rodiče, kteří by přispívali na jejich obživu.
Návštěvníci našeho azylu vědí, že poskytujeme nutný domov i nalezeným psům a
jiným zvířatům. Přijali jsme 5 psů. Příběh slepé Sněženky zaujal mnoho lidí a osud
jejích 4 štěňátek – 3 mají domov, maličký pejsek zemřel na srdeční vadu. Šest pejsků
našlo krásný domov. Sněženka a jeden pejsek (zatím nezveřejněný) čekají stále na
hodného páníčka. Nabízená pomoc organizace pro hendikepovaná zvířata je sice
úžasná, ale pro nás nereálná. Převoz slepé Sněženky takřka po roce pobytu v azylu
do neznámého prostředí, byť jen na pár týdnů, by byl pro ni stresující. Pejsek by měl
jít do nového domova přímo z azylu. Sněženka miluje děti a i když jí osud udělil tak
závažný hendikep, je to pejsek plný elánu a radost ze života.
Další zvířátka, která nabízíme, jsou morčata. Umístili jsme 9 krásných morčátek, ale
stále jich máme 10 – jak se u nás říká: na byt a na stravu. Měli jsme andulky – kluky,
jednoho si vzali do chovu a dva zemřeli. Ježci – 4 odešli do nového domova, ale do
zimy se nám opět zvýšil počet o 7 maličkých ježečků, kteří by zimu bez
každodenního krmení nepřežili. Měli jsme tu ošklivý případ, kdy se ježek zamotal
bodlinami do sítě, kterou jsou na poli omotaná kola sena. Nemohl se vymotat a tak
se nitě zařezávaly hlouběji do masa. Povedlo se ho z této pasti vystříhat, ale zranění
spolu s mouchami, které nakladly do rány vajíčka, vykonala své. Ježek musel být
utracen.
Pomáháme lidem s kastracemi, jen oproti loňskému roku se snížil počet vrácených
koček po kastraci na pouhých 7.
Naší snahou je vytvořit domov i pro plachá zvířata, jen jejich osud nebývá vždy
veselý. Chodí k nám na stravu několik koček z vesnice. Ty, které po zjištění, že
nejsou ničí, dáme vykastrovat a pravidelně odčervujeme. Po krmení se rozprchnou
po obci. Takto u nás žila 8 let kočička Plachá, s hodinkami v hlavě přesně chodila na
jídlo. Statek vedle nás koupila realitka a na vyklízení si přivezla i dva velké psy.
Kočička už nikdy nepřišla. Dalších 7 kočiček nechodí a jejich osud se už nikdy
nedozvím. Na jejich místa už dochází další, kteří ničí nejsou.
Rok 2014 – nezúčastnili jsme se žádné umísťovací výstavy. Z vážných zdravotních
důvodů. Navštívili jsme základní školu v Litoměřicích a jako po několik let si
vyprávěli s dětmi o práci v azylu a o životě se zvířaty. Byli jsme na několika
jarmarcích, kde jsme prodávali různé drobnosti – za výtěžek z prodeje se nakupuje
krmení. Potěšil nás i zájem organizátorky vánočního jarmarku v Litoměřicích a máme
přislíbenou účast i v tomto roce.
Požádali jsme několik organizací o finanční pomoc, hlavně na nákladné testování
nemocí FIP, FIV a FeLV a na kastrace. V roce 2014 jsme dali kastrovat 51 koček pro
azyl, 7 koček pro návrat do lokality a 2 fenky.
Také se u nás natáčel pořad Chcete mě?
Velké poděkování patří kolektivu prodejny Bonifác v Litoměřicích, libochovické
knihovně a ZŠ Libochovice. Dále všem mnohaletým sponzorům a všem lidem, kteří
nám pomáhají. Veterinářům, bez kterých by pomoc zvířatům nebyla možná.
Poděkování patří i lidem, kteří se od nás vzali zvířátko a udělali mu šťastný domov.
Zvláštní poděkování patří organizátorkám akce Kočičí strom přání. Jejich nápad se
zakoupením dárku pro kočku v útulku je tak prostý a přitom úžasný.
Pořádali jsme naši první aukci za pomocí paní Renaty (majitelkou morčátka od nás),
aukce byla úspěšná. Budeme pořádat určitě další.
Bohužel ne všechno je jen dobré. Jsou lidé, kteří neposílají zprávu o zvířátku, které si
osvojí, uvádějí nepravdivé informace, špatnou adresu i tel. číslo, nevracejí půjčenou
přepravku. Dohledávání těchto údajů zabírá mnoho času a někdy stojí i zbytečně
vyhozené peníze.
Někteří lidé se diví poplatkům za zvířátka a ani se nesnaží pochopit, že stát nám nic
nedává, nic nedávají ani obce a města jen určitou částku za odchycené konkrétní
zvíře – a to ještě na dohodu.
Spousty obcí řeší likvidaci po svém (střílí je myslivci – například v Třebívlicích). Jiní
se vymlouvají na finanční záležitosti. I když jsou nové zákony, pro spoustu lidí se nic
nezměnilo. Vzniká stále mnoho nových spolků, které mají zájem o lepší život pro
zvířata. Tak snad se podaří, že díky nám všem budou lidé respektovat zákon a
pochopí, že zvíře není hračka a ani nástroj na vybíjení zlosti. Že je to myslící a cítící
tvor, který má své potřeby a chtěl by mít život pěkný bez bolesti a strádání.